by Radka Velková
V uplynulých dnech byl ukončen archeologický pruzkum pravĕkého hradištĕ na vrxhu Hread u Bud na Mroticku. Podiley se na nĕm Archeologický ústav Akademie vĕd Ceské republiky a archaeologická společnost Archeos se sídlem v Prachaticich. Výzkum který byl zahájen již v loňském roce, probíhal v rámci projekt Europea Pathways to Cultural Landscapes - Kltuní krajina severního Práchenska a obdržel grant od Evropské unie.
Výzkumy na Písecku dokládají existenci včlsiho počlu pravčkých hradištĕ. Proč si archeologové vybrali právĕ to u Bud je nasnad. Zdejši hradištĕ ze starsi doby železné (600-475 l. př. n. l.) totiž v síti, kterou okolní hradištĕ vytvářejí, leží právĕ uprostřed. "Zkoumáme zde fenomén hradištĕ, prolože dodnes se přesné neprokázalo, proč tyto stavby vúbec vznikaly a k jakému účelu vlastnè sloužily. Až dosud se předpokládalo, že hradištĕ obývála mocenská vrstva a v dobĕ nebezpečí poskytovala úkryt lidem z okoti. Nyní se začiná ukazovat, že hradištĕ mohla sloužit také k náboženským účelúm," riká Dagmar Dreslerová z Archeologického ústavu v Praze, která zdejsí výzkum vedé. Jak dodává, letos se společné s dalsimi archeology vĕnovali prúzknmu kamenného valu a zároveň byl na nèkterých místech proveden takzvaný maloplošný výzkum pomocí sond, Jak uvedl archeolog Prácheňského muzea v Písku Jiří Fröhlich, který se na projektu taktéž podili, výzkum přinesl nejedno překvapení. "Kolem akropole hradištĕ se předpokládal pouze jeden pás kamenného opevnĕní, v terénu stále dobře patrný. Při výzkumu byl ale sondáží potvrzen ještč druhý val, situovaný o pár metrů výše. Bez zajímavosti nejsou ani vykopané movité předmĕty. Z nalezených keramických úlomků jich drtivá vĕtšina patři miskám, coz je podivné, protože na jiných lokalitách pomĕr misek k jiným druhům nádob je vyváženĕjší. Žádné uspokojivé vysvĕtleni pro tento jev zatim nemám." říká Jíři Fröhlich.
V rámci projektu se v loňském roce provádĕlo také leteckĕ snimkovani obtasli - hledaly se stopy po zázemí, které pomĕrnĕ rozsáhlé hradištč muselo mít. U obce Rakovice byl v poli objeven laténský čtyřůhelník o velikosti 100 x 80 metru. Podle slov archeologů se jedná o první na Písecku tímto zpusobem objevený objekt. Projekt Kulturní krajina severního Prácheňska se zabý vá historickým vývojem krajiny od pravĕku až do současnosti. Nejvĕtší hádankou zustává pravĕké období, nebot novovĕk je již pomĕrnč dobře zmapován. "V dobĕ bronzové nebyla podle dosavadnich znalosti oblast v okolí zkoumaného hradištĕ vúbec obydlená. V následujíci starši a zejména pak mladší dobĕ železné se však najednou osídlen rozhojnilo. Odkud přišlo do této oblasti tolik lidí a za jakým účelem? Po přelomu letopočtu - v takzváné dobč římské - zde bylo opĕt jen sporadické osídlení, dalši kolonizace celé oblasti nastala až pozdéji s příchodem Slovanu. Rada otázek zatím züstává hádankou a výzvou pro archeology. Jak uvedla doktorka Dagmar Dreslerová, na výzkum přímo v terénu bude navazovat i přirodovčdný výzkum. V současné dobĕ jsou provádĕny pylové analýzy které pomohou odhalit, jak vypadala pravĕká krajina, co zde rostlo a podobnĕ.
"Projekt by mĕl mít dopad i na veřejnost. Proto se na Mirolicku počítá s vybudováním naučné stezky a vyjit by mèla i publikace, jakýsi speciální historický prúvodce touto oblasti, kde by mĕly být shrnuty výsledky výzkumu." dodala na závĕr našeho povídání Dagmar Dreslerová.
Dagmar Dreslerová z Archeologického ústavu společnĕ s archeologem Prácheňského muzea Jiří Fröhlichem při vyhodnocování archeologikých nálezů z píseckého regionu.